|
| |
|
|
Návrh konstrukce vibrační třídičky odpadu
Taska, Abraham ; Tůma, Zdeněk (oponent) ; Synek, Miloš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem konstrukce vibrační třídičky nábojnic. Práce obsahuje teoretickou část charakterizující různé typy třídiček nábojnic a dále popisuje princip třídění pomocí vibrační třídičky. Praktická část zahrnuje návrh pohonu, výpočet vibrační třídičky, návrh tlačných pružin nesoucích vibrační rám a kontrolní výpočet těchto pružin. Kompletní vibrační třídička nábojnic je vytvořena ve 3D modelovacím programu. K práci je přiložena výkresová dokumentace jednotlivých sestav, podsestav a samostatných dílů.
|
|
|
Koncepce terénních vozidel UTV
Máca, Jiří ; Vopařil, Jan (oponent) ; Kučera, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce rešeršního typu se zabývá koncepčním řešením terénních vozidel UTV. Jednotlivé kapitoly popisují hlavní funkční skupiny a různé typy jejich konstrukce. Jednotlivé typy jsou hodnoceny z hlediska vhodnosti pro dané použití v užitkových a sportovních vozidlech UTV, jejich výrobní náročnosti a ceny. Konkrétní vozidla jsou zmiňována pouze okrajově.
|
|
|
Návrh konstrukce omílácího stroje
Matula, Petr ; Bilík, Martin (oponent) ; Synek, Miloš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem konstrukce vibračního omílacího stroje pro omílání mosazných nábojnic. Práce obsahuje teoretickou část popisující princip omílání a možnosti jeho využití, dále charakterizuje různé typy omílacích strojů a jejich jednotlivých částí. Praktická část práce zahrnuje funkční výpočet vibračního omílacího stroje, návrh pohonu, tlačných pružin nesoucích omílací nádobu a kontrolní výpočet těchto pružin. Kompletní omílací zařízení je vytvořeno ve 3D modelovacím programu. K práci je přiložena výkresová dokumentace jednotlivých výkresů sestav, podsestav a samostatných dílů dle zadání.
|
|
|
Materiály pro výrobu pružin
Sercel, Daniel ; Řičánková, Veronika (oponent) ; Němec, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přehledem materiálů pro výrobu pružin, jejich charakteristikou a použitím pro jednotlivé průmyslové aplikace. Dále pak shrnuje možnosti tepelného a mechanického zpracování jednotlivých materiálů a dopad tohoto zpracování na strukturu a vlastnosti. Informace jsem čerpal z dostupných publikací a zpracoval do této rešerše.
|
|
|
Studie kvality vody v pramenech a studánkách CHKO Křivoklátsko.
Brabenec, Tomáš ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Popovský, Jiří (oponent)
V současné době je příroda okolo nás soustavně znečišťována antropogenní činností, proto musí být sledována kvalita všech složek životního prostředí, vody nevyjímaje. Tato práce se zabývá především kvalitou vody ve vybraných pramenech a studánkách v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. U jednotlivých studánek je uvedeno v jakém prostředí se nacházejí a u některých je i historie. Byly vytipovány lokality, ve kterých byl proveden odběr vzorků vody, a v laboratoři se stanovily základní fyzikálně-chemické parametry. V závěru práce jsou jednotlivé studánky a prameny zařazeny do tříd jakosti vody dle normy ČSN 75 7221. Dále je uvedeno, které sledované parametry mají překročené limity a zda je voda v dané studánce nebo prameni pitná či nikoliv.
|
|
|
Prameny radioaktivních minerálních vod v oblasti Chrastava - Bogatynia
Černík, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2012-2013 proběhl radiohydrogeochemický průzkum v oblasti Chrastava - Bogatynia spadající do lugické oblasti. Cílem průzkumu bylo vyhledávání a podrobnější výzkum radioaktivních vodních projevů, jejichž objemová aktivita splňuje minimální hodnotu 1500 Bq/l 222 Rn. Hranice je dána lázeňským zákonem č. 164/2001 Sb., kdy tyto vody považuje za radioaktivní minerální vodu. Na tomto území bylo nalezeno 30 vodních projevů, které splňují hranici >1500 Bq/l 222 Rn. Nejvýznamnější klastr je v Albrechticích u Frýdlantu. V blízkosti Kančího vrchu bylo nalezeno 12 radioaktivních pramenů. Přímo v obci Albrechtice byl učiněn objev radioaktivní minerální vody bohaté rozpuštěnými solemi, a to prameny Soumar a pramen Matka. Nejvíce mineralizovaný pramen Soumar obsahuje více než 1 g/l rozpuštěných solí (voda hydrochemického typu Na-Ca-Cl s celkovou mineralizací až 1,5 g/l), v kombinaci s jeho aktivitou 222 Rn převyšující hranici 1500 Bq/l. Další významným klastrem je okolí obce Nová Ves u Chrastavy, kde byl nalezen nejaktivnější zdroj z celého zkoumaného území, Mikulášský pramen, s aktivitou až 2821 Bq/l 222 Rn. Mimo něj zde byly objeveny další tři radioaktivní vývěry. Byl zde také objeven pravděpodobný vývěr suchého CO2 u obce Dolní Vítkov. Jako významná lokalita se ukázala i osamocená kra tanvaldského...
|
|
|
Studie kvality vody v pramenech a studánkách CHKO Křivoklátsko.
Brabenec, Tomáš ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Popovský, Jiří (oponent)
V současné době je příroda okolo nás soustavně znečišťována antropogenní činností, proto musí být sledována kvalita všech složek životního prostředí, vody nevyjímaje. Tato práce se zabývá především kvalitou vody ve vybraných pramenech a studánkách v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. U jednotlivých studánek je uvedeno v jakém prostředí se nacházejí a u některých je i historie. Byly vytipovány lokality, ve kterých byl proveden odběr vzorků vody, a v laboratoři se stanovily základní fyzikálně-chemické parametry. V závěru práce jsou jednotlivé studánky a prameny zařazeny do tříd jakosti vody dle normy ČSN 75 7221. Dále je uvedeno, které sledované parametry mají překročené limity a zda je voda v dané studánce nebo prameni pitná či nikoliv.
|
|
|
Jsou studánky bezpečné? Vliv kvality vody na zdraví obyvatelstva.
PETROUŠKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce sleduje změny kvality vody jedenácti vybraných studánek veřejností vyhledávaných jako náhrada za pitnou vodu dodávanou z rozvodných sítí. V průběhu jednoho roku byly sledovány mikrobiologické, fyzikální a chemické parametry odpovídající nebo i překračující rozsah kráceného rozboru pitné vody, který je pro podobné zdroje vody vyžadován jednou ročně. U mikrobiologických ukazatelů čistoty vody byly limity překročeny jedenáctkrát (z celkem 41 vzorků), nejčastěji v letních měsících, tudíž lze suché, teplé počasí považovat pro kvalitu pitné vody za rizikové. Z chemických parametrů byly kritické dusičnany, které byly u jedné ze studánek trvale zvýšené, a patrně zapříčiněné hnojením polí v povodí studánky. Voda 64% studánek byla alespoň při jednom odběru, minimálně v jednom parametru neuspokojivá. Četnost odběrů doporučená Vyhláškou č. 252/2004 Sb. (Hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost kontrol) je pro důslednou kontrolu pitné vody nedostatečná a nedokáže odhalit hrozící riziko znečištění.
|
|
| |
host ::
RSS.